• Facebook
  • YouTube
  • Google+
| Sdílet |

úvod » Bezpečnost při práci

Bezpečnost při práci na střeše

Rizika pádu z výšky nebo do hloubky patří k nejčastějším příčinám úrazů s mnohdy tragickými následky. Možností ochrany před rizikem pádu ze střechy je přitom poměrně dost. Využívají se?

Mezi nejčastější příčiny pracovních úrazů patří pády z výšky nebo do hloubky, které mají tragické důsledky nejen pro samotné pracovníky, ale mnohdy i pro jejich zaměstnavatele (vysoké pokuty, finanční odškodné, soudní náklady atd.). Již při projektování je proto nutné myslet na ty údržbářské práce, při kterých riziko pádu hrozí. Prozíraví architekti a projektanti vypracovávají koncepci údržby budovy, řeší a vybírají vhodné stacionární prostředky, které ve spojení s prostředky osobního zabezpečení poskytnou pracovníkům maximální možné bezpečí při práci.

Nový zákon o koordinaci stavebních prací, platící v sousedních zemích EU, zavazuje stavebníky (architekty nebo koordinátory projektování), aby pro činnosti jako je čištění, údržba či opravy, vypracovali „podklady pro pozdější práce“ ještě před vlastním zahájením stavebních prací na výstavbě budovy. V těchto podkladech musejí být obsaženy všechny údaje týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při pozdějších pracích.

Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/90 Sb., která se vztahuje ke stavebním činnostem na střechách, hovoří jasně: „Při práci na střeše musí být pracovníci chráněni:

  • proti pádu ze střešních plášťů na volných okrajích,
  • proti sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů,
  • proti propadnutí střešních konstrukcí.“

Možností, jak splnit tyto požadavky, je více, maximální možnou bezpečnost poskytují záchytné konstrukce. Jejich finanční a časová náročnost však mnohdy pro stavebníky neúnosná, někdy ovšem k zajištění dostačuje žebřík zavěšený za hřeben střechy. Mezi nejbezpečnější a finančně dostupné způsoby zajištění na střechách patří využití bezpečnostních střešních háků ve spojení s prostředky osobního zajištění proti pádu (např. zachycovací postroj a lano se zachycovačem pádů apod.).

Základní bezpečnostní pravidla

Mezi práce ve výškách patří i práce spojené se stavbou a údržbou střešních konstrukcí a příslušných stavebních částí. Mezi základní bezpečnostní pravidla patří:

  • používání osobních ochranných pracovních pomůcek
  • používání bezpečnostních pracovních postupů
  • zřízení ochranného zábradlí nebo ohrazení na okraji střech
  • bezpečné zakrytí otvorů ve střeše
  • používání pochozích lávek
  • ohrazení prostoru pod pracovištěm

Zabezpečení okrajů střechy musí být spolehlivé, musí zabránit pádu pracovníků a musí být instalováno před započetím prací na střeše a ponecháno až do jejich dokončení. Materiál a nářadí musí být bezpečně uložen na pracovních plošinách nebo hácích.

Práce na žebříku

Práce na jednoduchých i dvojitých žebřících, postavených na podlahách, se smějí provádět za těchto podmínek:

  • pracující musí mít možnost přidržet se oběma rukama žebříku
  • je dovoleno pracovat pouze s jednoduchým nářadím
  • žebřík musí být pevně postaven na podlaze a zajištěn proti posunutí, rozevření, popř. jinému nebezpečí
  • pomocný materiál musí být uložen v nádobě nepohyblivě zavěšené na vnitřní straně žebříku nebo uvnitř dvojitého žebříku
Pravidla pro postavení žebříku:
  • žebřík musí být opřen ve sklonu 3 : 1
  • volný konec žebříku delšího než 5 m musí přesahovat min. o 600 mm úroveň konstrukce o kterou se opírá
  • při práci ve výšce 5 - 8 m musí žebřík přidržovat jeden pracovník a ve výškách 8 - 12 m dva pracovníci
  • pracovník nesmí nosit po žebříku břemena těžší než 20 kg
Povětrnostní podmínky

Povětrnostní podmínky jsou pro práci na střeše zvlášť důležité. Při náledí, za mlhy a deště nebo za rychlosti větru větší než 13 m/s je práce na střeše zakázána.

Při rychlosti větru větší než 7,9 m/s je zakázána přeprava a manipulace se střešními deskami a krytinou o ploše větší než 1,5 m2.

Střešní háky

Bezpečnostní střešní háky se na střechách instalují převážně u střešních oken, u štítů, v blízkosti okapů a hřebenů střech. Při nechtěném nebo chybném ovinutí lana kolem některých stavebních prvků je nutné v případě pádu pracovníka počítat se zatížením bezpečnostního střešního háku v opačném směru (nahoru ve směru spádnice střechy).

Zkoušení bezpečnostních střešních háků se provádí podle evropské normy EN 517 jen na zatížení ve směru spádnice střechy směrem dolů. Zatěžovací zkoušky v opačném směru ale ukazují, že střešní háky, které jsou pouze přibity hřebíky nebo přišroubovány, nenabízejí při tomto zatížení žádnou ochranu a mohou představovat smrtelnou hrozbu.

Opačná zatížení

K zatížení proti směru sklonu střechy dochází tehdy, když osoba vystupující ze země na střechu po žebříku se zajistí (ukotví lano) například v oblasti okapu, zajištěná pak vystoupí k nejbližšímu výše položenému bezpečnostnímu střešnímu háku a do něj se zajistí pomocí karabiny (metoda postupového jištění převzatá od horolezců). V případě pádu během následné práce se pak síla přenáší směrem do „prvního háku“ – to je proti jeho zkoušenému směru zatížení. Pokud se tento „první hák“ vytrhne vlivem zatížení směrem nahoru, zřítí se osoba do hlubiny ještě dříve, než je výše umístěný druhý hák schopen sílu zachytit.

Další rizika pádů

Podobné nebezpečí vzniká i při každém nechtěném ovinutí lana např. kolem anténního stožáru, satelitního systému, hlavy komínu, větrací trubky apod., přičemž zde neexistuje ani naděje, že by zátěž snad mohl zachytit jiný střešní hák.

Rizika pádů z výšky mohou vzniknout u pultových střech, kdy k překročení horní hrany může dojít mimoděk a pád z výšky do volné hloubky následuje okamžitě. Pracovník nemá šanci jakkoliv rázovou sílu snížit (nemá se čeho při pádu zachytit) a maximální rázová síla se pak přenáší do kotevního bodu – střešního háku – a vytváří silový moment. Dá se pak reálně pochybovat o tom, zda tento dynamický silový moment při několikametrovém pádu dokáže zachytit střešní hák zatížený jinak, než byl zkoušený, navíc pokud jsou při uchycení použity jen hřebíky nebo vruty spojené s krokví nebo střešní latí (typ A nebo B podle EN 517, přezkušovaný ve směru sklonu střechy s maximální výškou pádu 2,5 m).

Jak bylo popsáno v předcházejícím scénáři, může být každý bezpečnostní hák zatížen v opačném směru. Pro toto zatížení však nestanoví norma EN 517 žádnou zkoušku, a tak neexistuje žádná normalizovaná možnost kvalitativního rozlišování různých střešních háků. Kromě toho tento stav komplikuje práci řemeslníkům, kteří např. při opravě neznámé střechy musí před každým použití, bezpečnostních střešních háků ¬ kotvicích bodů pro lanové ochranné systémy – zkontrolovat, na jaký směr zatížení je tento zajišťovací bod dimenzován.

Jak odstranit problém?

Existuje technicky i finančně dostupné řešení užitím bezpečnostních střešních háků DAS 01. Jejich výrobce doplnil standardní připojení háků k střešní konstrukci pomocí vrutů a hřebíků patentovanou ocelovou smyčkou, která je uvázána k střešní krokvi. Montáž je jednoduchá a správné zajištění háků může být bezprostředně zkontrolováno na první pohled (ovinutí lanové smyčky kolem krokve). Bezpečnostní lanová smyčka zajišťuje ochranu i při zatížení neodpovídajícím normě. Tím je dosaženo kvalitativně vyšší montážní bezpečnosti a možnosti zatěžování ve všech směrech ve srovnání s obdobnými výrobky. Příslušné zatěžovací zkoušky byly provedeny pod dohledem TÜV a obdržely také certifikát.

Bezpečnostní střešní háky se montují na střechy trvale, nevyžadují údržbu a jsou kdykoliv po ruce jako prostředky pro zavěšení střešního žebříku nebo jako kotvicí body pro prostředek osobního zabezpečení. Jestliže se mezi háky pomocí karabin zavěsí zajišťovací lano (princip postupového jištění), je možné se bezpečně pohybovat po celé ploše střechy. Pevné kotvicí body na střeše spolu s užitím prostředků osobního zajištění představují velkou výhodu pro všechny krátkodobé údržbářské práce.


Designed by varanasi Co., s.r.o.

EEI

Copyright ©2012 SALVATOR STŘECHY s.r.o.